HOVADA USMRTÍ STOKA

HOVADA ON THE BEACH

01 | Schwerte

Skutečnej pocit „jsme na turné“ se totiž dostavuje až v cizí zemi (s. 16)

Dvoumetrová plachta s názvem kapely visí nad bicíma už před zvukovkou první kapely (s. 16)

Po hodině a půl dohráli místní, Záhoře přemohla únava a velmi tvrdě usnul u merche (s. 17)

OTK svačej zásadně jen suši (s. 17)

02 | Arles

Lidi se povalovali na břehu a Francouzky šahaly Francouzům nenápadně na zadky (s. 20)

Městečko leží na břehu jezera a pod poměrně impozantní horou (s. 20)

Trpělivě poslouchal, bylo vidět, že nervozitou škube trávu, ale současně svýho přítele respektuje, tak mu nechce říct, aby už držel hubu (s. 20)

Šest kilo sýra, dvanáct baget, tři kila oliv a sedm lahví místního vína (s. 21)

Na podrážkách jsme měli samý hovna, to včera nebylo (s. 22)

03 | Barcelona

Působí to sympaticky, jako taková velká rodina (s. 24)

Seděli jsme na zahradě pod palmou, kousek od bazénu (s. 25)

Merche se prodalo jako kráva (s. 25)

Přijede metro a v něm bude mít každej z nás svýho osobního revizora (s. 25)

Podíváme se na Barcelonu shora a vyšplháme na vrcholek hory (s. 29)

Katafú bohužel v nestřežený chvíli prohlásil, že nahoře je taková plošinka, kde si hodně kapel natočilo videoklip (s. 29)

Udělají ze sebe trpaslíky a budou hrát na prázdný flašky (s. 29)

04 | Benicarlo

Vypadá jako jakejkoliv jinej bar v tomhle kraji, ale vzadu má ilegální sál na koncerty (s. 28)

Pánem domu je Balty, jehož hlavním posláním je zajistit pro Benicarló trochu kultury (s. 27)

Nebudeme lhát, katalánskej Kolín byl rovněž dobytej (s. 28)

V Benicarló si poslechne Stolní větráky s italským dabingem víc lidí než v Praze (s. 28)

A pak se v našich životech rozhostil klid a mír – objevila se totiž Paz (s. 29)

05 | Alicante

Přesouváme se na jinou planetu… vypadá to jako klingonská Dubaj (s. 32)

Čte se to Chendrix a znamená to Hendrix (s. 32)

Sem tam něco posypaný okvětníma plátkama, spousta skrytejch detailů (s. 35)

Stejně to bylo levou (s. 34)

06 | Zaragoza

Kapelní fotky na traktoru? (s. 36)

Ruku na srdce, kdo z nás to má? (s. 36)

Nikde vůbec nic, jen bar s pár dědkama (s. 36)

Nejnápadnější je červená zeď venku (s. 37)

Umělců je zbytečně moc, co chybí, je osobnost (s. 37)

Přišel čas na moji denní dávku Over the Knee (s. 37)

Po koncertě jsme se přesunuli do pověstnýho hotelu Picore (s. 38)

07 | Vitoria

V městečku Popelník je těžký se dobře nenajíst (s. 39)

Lidi vypadali dost jinak než v ostatních městech (s. 40)

Sednul si ke vstupu a začal strašně nadávat (s. 40)

V ulicích, který vedou do kopce, mají eskalátory (s. 46)

V těch, který vedou po vrstevnici, zase stojí jeden bar vedle druhýho (s. 46)

08 | Andoaín

A my si všimli, že na lavici před klubem leží podprda (s. 46)

Klub nesl pár atributů Sedmičky (s. 46)

Kudrnáč a spol. nám navařili místní jídla (s. 47)

Jestli s tím mají problém, ať ho klidně třeba zabijou (s. 48)

Ondřejovi už trochu tekly nervy (s. 47)

Jestli jsme do teď mohli působit jako legračně pomatená patrička, od teď jsme byli prostě jen čuráci (s. 48)

09 | Rennes

Xavier a jeho vejčitá hlava dorazili za chvíli (s. 52)

Je tam univerzita a válelo se jim na zemi moc ožralých studentů (s. 54)

První přišel Tom Waits, OTK byli nadšený (s. 53)

Hořčice mi z toho stoupla až do nosu (s. 53)

Barman, kterej hlídal hluk, se postupně tvářil pořád truchlivějc (s. 53)

Náhle ožili a nalejvali si mini panáčky přímo do víčka (s. 54)

TOHLE NÁS USMRTÍ

01 | Ulm

Hodiny a minuty neexistujou, čas teď měříme na přejezdy, zvukovky, pauzu na kávu a šanci strávit chvilku sám se sebou (s. 61)

Na jednom břehu se prodává alkohol jen do deseti večer, na tom druhým bez omezení (s. 62)

Lyssu přepadly naprosto oprávněný obavy, do jazzklubu jsme se během našich životů neodvážili ani vstoupit, natož s nástrojema (s. 62)

Společnost nám dělala vedle postele lidská kostra (s. 65)

Mají tu na náměstí nejvyšší věž světa na církevní stavbě libovolnýho typu (s. 65)

Je to spořádaný město, jak se na Německo sluší a patří (s. 65)

02 | Lyon

Jedinej, kdo se zpěčuje, je pan Ganjalood. Jeho nezkrotná duše se prostě nechce nechat svazovat něčím tak přízemním jako bezpečnostní pás (s. 66)

Všude kolem byla chaotická, neorganizovaná atmosféra (s. 67)

Holky se svíjely, kluci se svíjeli a my jsme se taky svíjeli (s. 67)

Lyssa šla na věc zhruba v půl čtvrtý ráno (s. 68)

„My jsme na sousedy ale volali policajty už asi čtyřikrát“ (s. 67)

03 | Barcelona

Při navigování se nesmí používat slova jako „támhle nahoru“ a „kolem popelnic“, pro slovo „nevim“ neexistuje omluva (s. 72)

Koláč ze Santiaga de Compostela se vyrábí kompostováním nejrůznějších sladkostí (s. 73)

Vzhledem k tomu, že jeho mysl byla v notebooku, nebyl schopnej najít dobrý řešení týhle situace (s. 73)

Bohužel se Mia vysrala těsně vedle dodávky a Vítek porušil neporušitelný pravidlo c), ale udobřili jsme si Davida tím, že jsme mu ukázali nedalekou Sagradu Familiu (s. 76)

Je to prostor na konci slepý ulice (s. 74)

04 | Benicarló

Colega! Doctor! Oho! Profesor! Señor! Maestro! (s. 76)

Je to jedna z mála šancí se vykoupat (s. 76)

Počasí nebylo vysloveně na koupání, ale kluci to dali (s. 76)

Před čtyřma lety jsme tady dělali přesně to samý (s. 76)

Dioses de Olimpo, tak jim tu teď říkají (s. 78)

05 | Don Benito

Znáte desku The Night Don Benito Saved My Life od This Ain’t Vegas? Jasně že jo (s. 79)

„Ty vole, tam musíte hrát. To je místo přesně pro vás (s. 80)

V Don Benitu tomu šéfuje Yiye (s. 80)

Reportérka Ana hltala každý moje slovo, kluci pod pódiem chcípali smíchy (s. 82)

„Hele, kolik by stál nějakej podobnej barák někde v Praze?“ (s. 81)

Lyssa pak odjela na focení (pod mostem a v přístřešku vedle bažiny) (s. 81)

06 | Madrid

Je to fakt miniaturní dlouhá nudle (s. 87)

Na zdi klubu jsme našli sbírku obalů od DVD s filmama (s. 88)

Koupíš si pivo, láhev schováš, protože se tady nesmí chlastat na ulici, a kecáš s kámošema (s. 89)

100 kelímků, vidličku, dvě (fakt dvě) vafle a 4 starý liliputánský banány (s. 89)

Prostoru dominovala zeď s černobílou freskou (s. 92)

07 | Vitoria

Vyhodit, nebo obsloužit? (s. 92)

Pak už se objevily nesrozumitelný nápisy (s. 93)

Lidi ve stresu museli chodit přes celý pódium (s. 93)

Ondřej představil klávesáka alias barmana a hned si u něj objednal pití (s. 94)

Vychlastali jsme všechno víno, ale nikdo se neožral (s. 95)

Pustili jsme si pak Yo La Tengo a zjistili jsme, že to opět hraje špatnou rychlostí (s. 97)

08 | Bilbao

Bez výslovného souhlasu technického ředitele nesmí pan Ganjalood a Záhoř sedět v první řadě (s. 97)

Fotili jsme si všechno jako Japonci (s. 98)

Vítek vylovil z řeky malej samurajskej meč (s. 98)

„Pověsit židli na nylonový vlákna není umění od slova umět“ (s. 98)

Ulice Bilbaa nabízely nekonečný potěšení v podobě sendvičů, kebabu, kafe a plátkovýho sýra (s. 99)

09 | Prades

Cesta utíkala a neutíkala, časem jsme se propracovali podél celejch Pyrenejí (s. 102)

Všude tam rostou platany a po ulicích se potulujou vagabundi (s. 102)

Společnost v domě (bejvalá městská knihovna s velkou zahradou vzadu) byla mimořádně pestrá (s. 103)

Naštěstí holky za barem měly víc rozumu než my (s. 104)

Nebyl na nás hezkej pohled (s. 107)

Ze dvou kouřících konvic voněla káva a čaj a na stole byly dvě hromady croissantů (s. 107)

10 | Luzern

Těch 900 kilometrů bylo naprosto nekonečnejch (s. 109)

V bazénu se promítaj filmy, pořádaj čtení a ne moc hlasitý koncerty (s. 109)

Jednalo se o mezinárodní sympozium malování paprik a okurek (s. 109)

Hráli jsme ve sklepě, kde byl příjemnej prostor střední velikosti s vlasatým zvukařem, kterej měl svůj pultík upevněnej na ukradeným vozíku ze samoobsluhy (s. 110)

11 | Praha

Za chvilku se začaly trousit první známý a přátelský tváře (s. 116)

V podvečer jsme vypadali jako smrtky, ale po koncertě se nám vrátila barva do tváří (s. 116)

Zahráli jsme to všechno pojedenáctý v řadě (s. 116)

… a pak byl definitivní konec (s. 116)

TAHLE STOKA NÁS POHLTÍ

00 | Cesta

Část výpravy vyrazila už před pár dny pověstným Banátským expresem, o kterým se vyprávějí legendy (s. 123)

Další část vyrazila samostatně s pocitem, že před prvním koncertem stihnou navštívit nějaké rumunské lázně (s. 123)

Zbytek si prostě zabalil věci, naložil všechny krámy podle Klempova projektu do dodávky… (s. 123)

… a bez velkých fanfár vyrazil na cestu (s. 123)

Mísa paprik a rajčat poživačnej dojem z příjezdu nijak nevylepšila, jen podtrhla (s. 124)

01 | Banát

Odbočili jsme na úzkou silničku stoupající do hor a dojeli jsme do Eibenthalu (s. 127)

Slova jako „jdu spát“, „nebudu pít pivo“, „neochutnám místní koňak“, „už nepůjdu k Medvědovi“ ztrácejí jakejkoliv význam (s. 127)

Připadal jsem si jako Rodrygo z brazilský reprezentace na posledním Mundialu, kterej svýmu dobrýmu kamarádovi Neymarovi zásadně říká jen „idole“. Nechal jsem si to ale pro sebe, abych nebyl označen za vlezdoprdelku (s. 127)

Někdo šel spát pod širák na louku ve svahu nad údolím… (s. 129)

OTK nastoupili k druhýmu setu, kterej se zapsal do dějin tím, že pan Ganjalood musel na trestnou lavici (s. 130)

Není ideální vylézt na podium, když se část kapely odpoledne vydala na krátkou procházku, ze který se vyklubal devatenáctikilometrovej pochod smrti (s. 131)

Po jednom dni v Banátu máme pocit, že jsme na turné už měsíc (s. 131)

02 | Temerin

Ukázalo se, že tady přežívá velmi devadesátková instituce zvaná „sexy automyčka“ (s. 134)

Krajina se postupně měnila, změnily se nápisy, ve vzduchu bylo cítit, že jsme v novým prostředí (s. 135)

Zastavili jsme se u sochy jednoho z božstev a provedli příslušný obřady (s. 135)

„V sobotu může jet muzika do rána, dneska je neděle, tak musíme skončit dřív“ (s. 136)

Temerin City žije (s. 136)

Od Dalibora začaly chodit zlověstný zprávy o rakiji (s. 138)

Vozej ze Srbska do Maďarska čevapčiči, aby ho pak pašovali zpátky jako ražniči (s. 138)

03 | Szeged

Malej klub s barem a perfektní chill out zahradou zakrytou stromama (s. 139)

Lyssa to uzavřela, máme tady tohle privilegium z tzv. lingvistických důvodů (s. 140)

Naproti přes ulici v domě svítilo jediný okno, za kterým tancovaly nebo cvičily tři holky (s. 140)

Noc v muzeu zařídil Zsolti, kterej pracuje v muzeu, tak je naprosto logický, že ubytovává kapely v muzeu (s. 141)

Probudili jsme se v Muzeu kravaty Johna Lennona (s. 141)

Bomba ovšem je, že Lukáš má na týhle fotce STEJNÝ triko jako v roce 2001. Ne jako triko stejný kapely nebo novej exemplář stejnýho trika, ale identickej kus (s. 142)

Prostě přijde pán v červenobílých montérkách, usměje se a řekne kanadsky hlubokým hlasem: „Fill her up?“ (s. 142)

04 | Budapest

Auróra je přesně to místo, který chcete ve svý čtvrti (s. 143)

Asi si před koncertem skočíme udělat hlavu (s. 143)

Na každým turné je jeden večer, kdy kapely hrajou fakt dobrý sety, ale skoro nikdo to nevidí (s. 144)

Proč kurva zakazuje obchod s chlastem focení, prodávají tam snad srbský tyčinky Mars? (s. 146)

Lukáš s Klempou zabředli u galerie do debaty o typech antickejch sloupů (s. 148)

Čtyři stanice metrem tam, čtyři stanice zpátky, to byl zase vejlet na hovno (s. 148)

05 | Bratislava

Lukrativní místo a dobrý nápad, a tam to končí. Defilé improvizace a provizorií. Jakoby si neohippie mládež založila klubovnu (s. 149)

V útrobách lodi bylo velmi teplo (s. 149)

OTK měli super zvuk, prostor k tomu přispěl zajímavým způsobem, stejně jako Záhoř (s. 149)

Nebyli jsme schopný domluvit se vůbec na ničem (s. 154)

Dopřáli jsme si teda luxus jen tak mrhat časem (s. 154)

06 | Wien

Vidíš, tady je to prostě ještě o kousek větší! Je to císařský město, tak přihodíme ještě jeden štok (s. 154)

Café Carina je historickej klub, kterej je vetknutej přímo do oblouků viaduktu (s. 154)

Další komplikací je podsaditej zvukař, kterej má přesnou představu, jak si to musíme postavit a jak by to mělo celý znít (s. 154)

Máte průser? (s. 155)

Nakonec se ukázalo, že svéhlavej zvukař měl pravdu a všechno znělo docela dobře (s. 155)

Scott neváhal ani vteřinu a byl v autě jako první (s. 156)

07 | Skalák

Kvalita a famóznost vín z vinařství Hrdina a dcera je obrovská (s. 160)

Skalákův „Park kultury a oddechu pro nepřizpůsobivé“ je taková oáza svobody (s. 160)

Někdy je nejlepší muzeum takový, který nemá exponáty, ale exponátem je sám o sobě ten prostor (s. 160)

Ondřej dokonce propašoval do jedný části svoji verzi Kladiva na život (s. 161)

Došlo nám, že patříme – tohle už není tak obvyklý – k mladší části přítomnejch, ale klobouk dolů, co tihle starci ještě vydržej (s. 161)

Gave over (s. 161)